27. 8. 2016

FLOKI, JMÉNO MÉ!


Někdo sem jde. Konečně! Umírám hlady. A jde ke mně! Otevírá ta těžká vrata od mého kotce, skoro se tý paní, co znám, dotýkám, chci pomazlit. A nakrmit hlavně. Ale počkat, co dělá, proč mi dává zase tu věc kolem krku, to bolí, přiskříplas mi tam srst, ty blbko, dyť mě uškrtíš. Táhne mě ven. A jéje, co bude následovat? Zase jedeme k tomu divnýmu chlapovi v bílym plášti, kterej píchá a kde to smrdí? Minule se mu tam nějakej pudl počůral, jsem viděl. No tak to ani omylem. Vůbec to tam nevoní jako jídlo. Zapřu se. Sednu si a nikdo se mnou nehne. Ještě štěknu po nějakym psovi, aby věděli, kdo tu velí. Asi po tom jorkšírovi, ten mi když, tak nic neudělá. A maj to. Venku slyším nějaký hlasy. Ta holka, co mě táhne ven, něco řve, asi na mě, se zcvokla. 

Jsem na dvorku, světlo, au. Je tu hodně místa, pletou se mi nohy, jsem skoro zapomněl chodit. Je tu taky hromada lidí a všichni civěj na mě. Některý znám, ale tamty dva ne. Ta vysoká holka s kulatejma věcma kolem očí, co bych chtěl rozkousat. A nějakej blonďatej fešák jí drží za ruku a všichni se nade mnou rozplývaj, to je sice fajn, ale já mam hlad. Teď ta holka zmizela s našim páníčkem do takový místnosti, kam my nesmíme. Už jsem si vzpomenul, jak se chodí, tak jdu shodit ten vozíček se dřevem. Bum. Ta paní, co mě vyváděla ven, řve. Blonďák si mě chce pohladit, to může. Tak jídlo jsem teda nedostal, ale jdeme ven s tou novou holkou a novym klukem, asi jdeme na procházku, tak jo. Jim ukážu, jakej jsem ďábel, a budu štěkat na všechny psy co potkám, kteří jsou buď menší než já a nebo za plotem. Ale oni mě chtěj nalákat do auta, to znám, tím už jsem jel. Policajti, nebo jak se jim nadává, mě právě autem přivezli tam, kde jsem do teďka byl. Taky jsem autem jel k tomu chlapovi, co mě píchnul do zadku, no nic pěknýho. A do třetice do auta teda už nevlezu. Prostě nevlezu! 

Sedím v autě. Furt je tu se mnou ta nová holka, sedí se mnou vzadu a chce, abych ležel, ale já nechci, tak si sednu. Ten kluk sedí vepředu a něčím pořád točí, už jedeme. Mam trochu strach. A hlad. Chci koukat z okna, tak si sednu na tu holku a koukám přes okýnko ven. Za chvíli zastavujeme a jdeme ven. Nová holka stojí před autem a volá na mě, abych vyskočil a běžel ven, no nenechám se přemlouvat, odrážím se, letím vzduchem, ladně dopadám a rozbíhám se vstříc louce, je to krása, může se konečně proběh-- něco mě zastavilo a skoro uškrtilo. Hm. Na jednom konci provazu jsem já, na druhym ta holka, vytlemená jak kdyby byla sjetá, fakt super. Jdeme se projít, ten kluk se k nám přidává. Po chvíli mě zase cpou do auta a jedeme. Už nekoukám z okýnka, ležím, spím a ta holka mě hladí. Začíná to být fajn.

Vystupujeme, tentokrát nepřiškrcen, dávám si pozor. Někam jdeme, do nějakého domu, ale jsou tu věci, který jsem nikdy neviděl! Chodí se po nich nahoru a já nevím jak. Zkusím to, první přední, zadní, ne to nejde, tak dvě přední, já se bojim tyjo. Všichni mě povzbuzují, nakonec jsem to dal, ale dolu teda nikdy nepůjdu. Jsem v nějaký místnosti, dostal jsem misku s vodou a granule a spoustu hra--GRANULE! No a hračky. Jsem zmatenej a nic nechápu, cizí lidi se na mě chodí koukat, tak jsem u tý holky s klukem. Ale je to tu super! Mají tu jídlo!! Taky je tu teplo a můžu si lehnout na měkkou deku. Hrají si se mnou a mazlíme se. Venku je tma a ta holka s tím klukem jdou spát. Leží v posteli, všude je zhasnuto, já jsem tak unavený po celém dni, že padám vedle postele na teplou zem a ve vteřině spím. Ještě se mě z postele pohladí ta holka. Teda, moje nová panička.
Taak, trochu netradiční představení nového člena rodiny a mýho parťáka Flokiho :) Floki je zhruba osmiměsíční kříženec border kolie a nejspíš labradora (tvrdili borderky a NO, ale z ovčáka nemá teda nic), pro kterého jsme si s mým nejmilejším jeli z Prahy až do Vsetína. Doufám, že se vám líbí, jestli máte nějaké otázky, sem s nimi :). Pod tento článek přidávám ještě Flokinovy fotky.


Máte pejska? Jaké plemeno a jak jste k němu přišli vy? Chodíte pomáhat a venčit do útulků? Ještě plánuji samostatný článek o tom, jak jsem chodila pomáhat do útulku v Trnavě, ale o tom zase příště.

Jinak další fotky a videa přidávám na instagram, klikací ikonka je nahoře vpravo v záhlaví. Děkuji za přečtení a těším se na vaše komentáře!





A fotky ze stránky www.pesweb.cz, kde jsem k Flokimu přišla:

8 komentářů:

  1. Floki je krásnej a taky ŠŤASTNEJ pejsek, protože má páničku, jako jsi ty! Jsi zlatej člověk a on to určitě ví, teď má tu nejlepší maminku na světě a už se mu nic zlé nestane :) My nekupujem, my ADOPTUJEM! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi skvělá :))) ano přesně tak, já jsem původně měla už zamluvené štěně dalmatina z chovky, dalmatin je moje celoživotní nesplněný přání, můj sen asi od čtyř let, co jsem začala hrát dalmatiny na plejstejšnu 1 :D. Ale pak jsem si řekla, na co vymazlený štěndo, který určitě najde domov rychleji, než třeba tenhle psík, no a jelo se pro něj :D.

      Vymazat
  2. Pane bože, ten je krásný!Gratuluju :) Já si pořídila pejska nedávno, ale teď vzhledem k tomu, že jsem se odstěhovala, je spíš mamky :/

    OdpovědětVymazat
  3. Jůůůůů. Floki je parádňák! :)
    My máme Alberta. Je rozmazlenej, chundelatej, malinkej a má moc rád mazlení. :) (Něco jako boloňák / špic.)
    Více fotek s Flokim! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee (: Boloňáka jsem měla před tím, deset let (:. Děkuju, určitě bude! (((:

      Vymazat
  4. Mám po přečtení slzy v očích. Kupuju a odchovávám, ovšem s láskou,velikou péčí a zodpovědností. Vy nekupujete - vy adoptujete - já hodnotím - jste SUPER díky !!!

    OdpovědětVymazat
  5. Už jsem se zmiňovala, že Floki je moc krásné jméno? :) Je to šíleně krásný pejsek! A hlavně jsem šíleně ráda, že si ho vybral zrovna tak milý a dobrý člověk jako jsi ty. Je na něm vidět, že je šťastný jako blecha! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Pro neznámého autora a milou Káju :) děkuju vám hrozně moc a Flokiáš taky! Akorát tu vedle mě chrní a já mu vyprávím, jaký hezký komentáře se mi tu objevují :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář!