27. 3. 2017

10 DŮVODŮ, PROČ ADOPTOVAT

Chystáte se pořídit si chlupatého kamaráda? Připravila jsem si pro vás krátký článek s důvody o tom, proč je adopce pejska (či jiného zvířátka) z útulku nebo dočasné péče tím nejlepším způsobem, jakým lze získat toho nejlepšího parťáka. 


1. Zachráníte tím život (nebo dva).
Uděláte pejskovi život krásnější a zachráníte ho od zbytečně zmařeného života v kotci. A třeba tím zachráníte i sami sebe.

2. Mnoho psů už je vychovaných.
Není výjimkou, že se do útulků dostávají psi, kteří strávili několik let v rodinách. Ať už za odložením psa do útulku stojí nesmyslné výmluvy jako stěhování, pokročilý věk psa, nedostatek času nebo narození dítěte, pejsek už většinou zvládá hygienické návyky, alespoň základní povely, chůzi na vodítku a je socializovaný.

3. Znáte zdravotní stav psa.
Není pravda, že psi z útulků bývají zaručeně nemocní. Samozřejmě se nedá tvrdit, že jsou podrobeni přísným veterinárním kontrolám jako psi z chovatelských stanic a zdraví jako řípa, ale pečovatelé v útulcích si dávají pozor na to, aby pejsci odcházeli do nových domovů zdraví, očkovaní, odčervení a veterinárně zkontrolovaní. Někteří dokonce i čipovaní a kastrovaní. Rozhodně se ale nebojím tvrdit, že jsou zdravější než psi z neregistrovaných chovů, kteří jsou nabízení na internetu.

4. Láska, kterou vám adoptovaný pes z útulku dá, nemá meze.
Zapomněl jsi mě dnes večer vyvenčit? Večeřím dneska zase pozdě? Dostal jsem vyhubováno, protože jsem ti rozkousal ponožky? Miluju tě! S pejskem z útulku nebudete mít nikdy nouzi o mazlení, vděk a obrovské množství lásky. Pes je totiž jediný tvor, který miluje páníčka víc než sám sebe, a u zachráněných to platí trojnásob.

5. Pejsek pro každého.
Chcete štěňátko? Nebo radši odrostlého psa? Malého pejska do ruky? Velkého hlídače který když na vás skočí, tak vás povalí? Spíš gaučáka, který se bude celý den válet, nebo pejska, který bude bez přestávky hodiny a hodiny běhat po zahradě? Nebo je pro vás vhodný spíš starší klidný pejsek? Psů je v útulcích tolik, že si opravdu vybere každý. 

6. Jedna z cest, jak bojovat proti psím množírnám.
Nejen, že je adopce o několik tisícovek levnější, ale proč kupovat psy z neregistrovaných psích množíren, když už takhle je přepseno a pejsci v útulcích umírají?

7. Každý voříšek je originál.
Pes, který nepochází z chovné stanice a nemá průkaz původu, je prostě vořech. A je jedno, jestli jste ho dostali od hodné paní, které omylem utekla fena a zabřezla, či ho koupili od samozvaného „chovatele“ psů bez PP nebo adoptovali. Tak proč nezachránit život pejskovi z útulku? Pokud netoužíte přímo po daném plemeni z chovatelské stanice, křížence si radši adoptujte.

8.  Máte dobrý pocit. A lidé mají dobrý pocit z vás.
Není lepší pocit než ten, že jste zachránili život živému tvorovi. Lidé na vás začnou pohlížet trochu jinak, zlomíte mýty o útulkových psech a třeba ostatní také inspirujete k adopci pejska.

9. Máte životního kamaráda. A najdete spoustu dalších.
Možná tu nebude po celý váš život, ale vy tu budete po celý jeho život, tak mu ho udělejte co nejkrásnější. To je to, co adoptovaní pejsci potřebují - stabilní zázemí bez velkých změn a jednu milující rodinu do konce jeho života. Také vám pomůže se socializovat. A to ať už se začnete zapojovat do diskuzí, účastnit se tréninků na cvičácích, venčit s ostatními pejskaři a nebo se prostě dáte do řeči s jiným psím fanatikem.

10. Zůstanete v kondici. Nebo se do ní jednoduše dostanete.
Pejsci v útulcích většinou nemají dostatek pohybu a proto je po adopci nezbytné ho do kondičky dostat, a také potřebuje nabrat svaly. Co jiného vám pomůže zůstat fit než dlouhé procházky s pejskem, které ho unaví, zaměstnají a pomůžou vám provětrat si hlavu?

Tak na co čekáte?



Líbí se vám tenhle článek? Uložte si ho na později na nástěnku na Pinterest (:


3 komentáře:

  1. Dovolím si napsat reakci, která tě asi nazdvihne ze židle, ale to je mi fuk. Jednou jsme si psa z útulku vzali. Jasně jsme chtěli hodnýho, vhodnýho pro začátečníky a bez špatných zkušeností s lidmi. No, jednoho nám přivedli a že ideální. Dokonce se radostí počůral a tím bylo rozhodnuto. No, hodnej byl, ale taky nezvladatelnej. Dělal si co chtěl, demoloval věci a neustále zdrhal prozkoumávat vesnici. Plot, vyšší plot, řetěz... nic nebylo problém. Prostě superpes. Došlo to tak daleko, že jsme ho naši asi po třech měsících vrátili. Bylo to smutný, nebyli jsme na to hrdí, ale to se prostě nedalo. A co nám bylo řečeno? Že už se jim vrátil asi dvakrát. Že prý s ním byly problémy od štěněte a tak dále. A tohle jednání mám podporovat? Řeknu to na rovinu. Z útulku si v životě psa už nepořídím. A je mi fuk, že jsme zrovna měli smůlu na špatný jednání ze strany lidí. Jejich chyba, sráží povědomí o útulcích obecně. Množírny snad ani nepotřebují komentář. To jsou hajzlové, který bych věšel. Co z mého cancu pramení? V květnu to budou dva roky, co máme doma našeho chlupáče choďáka přímo od chovatele. Je s papíry a měl skvělý zázemí nejen od porodu, ale i v péči o rodiče. Je to sice trošku ňouma, který na nějaký sedni lehni i přes všechen výcvik spíš hází bobek (ač si myslíme, že moc dobře ví, co se po něm chce), ale je to miláček a nelitujeme. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Uch. Já ty důvody chápu.
    Ale asi jsem prostě hrozný sobec, toužím po sheltii, a tak si ji pořídím, ať se děje, co se děje.
    Dobře, mohla bych se rozhlédnout po nejbližších útulcích, jestli tam zrovna nějaká taková nebydlí... ale má to háček, souvisí s tím další důvod, proč psa z útulku ne.
    Jsem strašně citlivá, co se týče psů. Kdybych přišla do útulku, chtěla bych si odvést úplně všechny. Vzala bych si domů jednoho a přitom bych se cítila strašně provinile vůči ostatním. Neee, to by prostě nešlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jedině z chovné stanice - na tom není nic špatného přece, pokud koupíš pejska od určitého registrovaného chovatele. Máš jistotu, že bude tvůj pejsek zdravý (respektive že nebude trpět žádnými geneticky danými nemocemi) a budeš mít přesně to plemeno, které chceš. U množitelů to bude jen vořech, který tak vypadá... :) Neříkám, že každý musí mít nutně pejska z útulku, to vůbec ne. Tento článek na to byl jenom zaměřený :). Chápu tvé důvody, já vždy toužila po dalmatinovi a vím, že jednou ho budu mít (asi ale beztak nějakého křížence z útulku). Co jsem dělala v útulku, úplně ti rozumím, taky jsem si chtěla brát všechny pejsky domů

      Vymazat

Děkuji za každý komentář!