19. 1. 2018

PRŮKAZ PŮVODU PSA - CO TO JE | + mýty a omyly, které se s PP nesou


Zdravím všechny mé čtenáře,
v dnešním článku bych vám ráda pověděla něco o tom, co je to průkaz původu, na jaké bázi je vydáván a kdo ho vlastně vydává, proč je tak důležitý a hlavně bych ráda vyvrátila všeobecně známé mýty o papírových psech a PP samotných.

Začněme tedy hezky od začátku.

Průkaz původu psa (zkratka „PP“ stojí právě pro tento výraz, nikoliv pro petpas, o kterém si popovídáme později) je ve zkratce certifikát o tom, že je pes, kterého jste si pořídili čistokrevný, dle standardu, o kterém si také něco povíme dále, nejsou mezi sebou křížení jeho příbuzní, a je v něm zaznamenán především rodokmen vašeho psa. To samozřejmě není jediné, co pod sebou průkaz původu psa ukrývá.

Co je to „FCI“? Jak takový průkaz původu psa vznikne? Kteří psi ho dostávají, a kteří na něj nárok nemají? 

Za vším stojí Mezinárodní kynologická federace, v originále Fédération Cynologique Internationale - se zkratkou FCI - která pod sebou momentálně registruje 468 plemen psů, která jsou rozdělena do deseti kategorií. Sídlo má v Belgii, je tu s námi již více než sto let a má pod sebou mimo jiné i členské státy, přidružené státy a partnery, kterých je k roku 2017 devadesát pět. Každý členský stát má pod sebou jednu svou vlastní organizaci, která se stará o chod chovných stanic v dané zemi, určuje standardy plemen psů pocházejících z této země, sbírá statistiky o narozených štěňatech, pořádá výstavy, soutěže a bonitační zkoušky a má za úkol tato data předávat právě Mezinárodní federaci. U nás je to naše známá ČMKU, neboli Českomoravská kynologická unie. Ta dbá na to, aby vše fungovalo tak, jak má.
zdroje: příslušné wikipedie organizací

Jak vzniká průkaz původu se dozvíte záhy. Na světe existuje spoustu dalších „federací“, například UCI - United Kennel Clubs International spadající pod Německo či IBC - International Bully Coalition se sídlem v Americe, a mnohem více pofidérních organizací. Tyto spolky pod sebou mají plemena psů jako například Bandog, Biewer yorkshire terrier, i náš Český strakatý pes a další psí plemena, která však nejsou schválena FCI. Standardy plemen jsou nejasné, zavádějící, vymýšlejí a mění je například i na výstavách a soutěžích, vydávají průkazy původu na vyžádání, spolky nekladou takový důraz na křížení linií, jaký by měly, zkrátka a dobře nejsou ani zdaleka tak důvěryhodné a důsledné, jako právě první a jediná FCI, která tu je nejdéle a snaží se o poctivý chod chovných stanic a regulovanou produkci štěňat. I když i mezi ověřenými chovnými stanicemi, rozumějte registrovanými pod FCI, se díky nepřebernému množství a - dle mého názoru - občasné laxnosti organizací, které zastupují jednotlivé členy federace najdou i takové CHS, které připouští feny při každém možném hárání a jde jim pouze o výdělek ze psů. Jsou to v podstatě takoví množitelé, akorát k tomu mají oprávnění. Ale o tom třeba zase někdy jindy.

Pro to, aby štěně dostalo průkaz původu, vyžaduje federace tři kritéria: uchovněnou fenu s průkazem původu, uchovněného psa s PP stejného plemene a registrovanou chovnou stanici / stanice. Jakmile fena zabřezne a porodí štěňátka, automaticky je vystaven každému živému štěněti průkaz původu s informacemi o typu a barvě srsti, číslo čipu / tetování a umístění, datum narození, jméno psa, chovatele i chovné stanice, plemeno, číslo zápisu (u nás do ČMKU), logo FCI a - opět u nás - ČMKU, pohlaví, dále informace o novém majiteli, záznamy ze zkoušek, výstav, soutěží, případně zápisu do plemenné knihy, veterinární záznamy, bonitace a tak dále. Každému vždycky stokrát opakuji, že průkaz původu je vydán všem štěňatům, která se narodila pod vědomím FCI (/ daného zástupce státu) uchovněným psům s PP stejného plemene, i kdyby se narodilo se třemi hlavami, jedním okem a dvěma ocasy. Nehledejme za průkazem původu nic jiného, než rodokmen, „rodný list“ a potvrzení o tom, že je to opravdu dané plemeno, které jsme si vysnili a koupili, a že nám z malého štěňátka, kterého nám nějaký vesnický „chovatel“ psů prodal jako bígla, nevyroste pes o rozměru německého ovčáka. 

Když už jsem zmínila uchovnění, co to tedy znamená? Jednoduše řečeno - štěně po takových psech i se třemi hlavami, jak jsem již zmínila, PP dostane. Uchovněno by ale být nemohlo v žádném případě, protože nesplňuje standard daného plemene, kterým je - logicky - jedna hlava a další požadavky. Vidíte, jak se to všechno hezky propojuje? K tomu, aby fena mohla být připouštěna pod záštitou FCI a její štěňata dostala PP, a k tomu, aby pes mohl být stejným způsobem reprodukován, je zapotřebí splnit takzvanou bonitační zkoušku. Ta se skládá ze tří částí - exteriérové (aby pes vypadal podle daného standardu, neměl například zbarvení, které standard nepovoluje), zdravotní (aby měl všechny veterinární posudky v pořádku, dbá se na genetické vady, které by případně mohl pes či fena přenést na potomky a kazit tím tak dané plemeno) a povahové (také zmíněna ve standardu plemene - laicky a velmi zjednodušeně řečeno, labrador nesmí být agresivní, boder kolie by měla mít „jiskru v oku“ a chuť do života atd.) Jakmile vše klapne a pes či fena jsou zapsáni a uznáni jako chovní, mohou produkovat štěňata, samozřejmě pod podmínkami federace. 
Na standard plemene například našeho Českého fouska se můžete podívat zde: Klub chovatelů ČF.

zdroj


Proč je průkaz původu důležitý a mýty, které se s PP nesou...

Jak jsem již zmínila výše, PP odkazuje na to, že si pořídíte psa z kvalitního chovu, z podmínek, které jsou pro chov ideální, pejsci jsou socializovaní, jsou od matky odebráni ve věku, kdy jsou schopni fungovat sami, tudíž nedochází ke ztrátám co se týče mateřského pudu, který se při nedostatku může odrazit na psychické stránce psa, pes je při koupi zdravý a předpokládá se, že zdravý bude (to ovšem nelze slíbit u žádného čistokrevného tvora, ovšem jistota, že bude zdravý, je mnohonásobně větší, než při koupi psa od množitele), je doopravdy čistokrevný, chovatel se zaručuje kupní smlouvou, kde by mělo být uvedeno i to, že má chovatel takzvané předkupní právo, pokud se v průběhu života psa budete chtít daného pejska „zbavit“, máte záruku, že se k chovateli můžete obrátit, když si nevíte rady například s výchovou, chovatelé se většinou i zajímají o své potomky a jsou rádi za jakékoliv fotky či informace o tom, jak se pejskům z jejich CHS daří a podobně. Také informuje (a prodává pejsky za výrazně nižší cenu, což by samozřejmě neměla být priorita při výběru psa!!) o nestandardních štěňatech, například když se pes narodí s předkusem či jinou exteriérovou nebo interiérovou vadou, která uvádí to, že ačkoliv má průkaz původu, nemůže být dále reprodukován (ani by podle selského rozumu neprošel přes komisi u bonitační zkoušky). Dostanete prostě „komplet servis“ od chovatele a pejska podle  vašich představ. Chovatel by se také měl zajímat o případné využití psa, jestli s ním plánujete soutěžit, či je pořizován jen jako mazlík na doma, jestli máte plány účastnit se sportů, na které má plemeno vlohy nebo předpoklady, v jaké domácnosti bude žít, jestli bude venku nebo vevnitř, případně se chovatel může zajímat i o vaší finanční situaci a zhodnotit, jestli máte na to (a teď nemyslím finančně) se o psa celých jeho +/- deset až patnáct let života řádně postarat.

platný průkaz původu psa - zdroj

Naopak u psů od množitelů, kteří se jen snaží nám nacpat co nejdráže voříška, u kterého neznáme předky, nevíme, jestli nemá genetickou vadu, která se projeví postupem času, není veterinárně ošetřen, fenky povětšinou ani nebývají ve vhodných podmínkách, štěňata bývají odebrána kolikrát i před osmým týdnem věku, kdy takové štěně ještě matku potřebuje (a až po tomto čase si postupně odvyká na vazbu s matkou a začíná si tvořit vztah se svým okolím podle svého), to je zase příběh o něčem jiném, co jsem popsala ve článku M jako Množení

Vrhněme se tedy na vyvrácení několika mýtů a odůvodnění, proč tomu tak je nebo naopak není.


► PP je zkratka pro petpas
> NENÍ.
Jak bylo vysvětleno výše, „PP“ je vždy a za všech okolností průkaz původu psa, tedy jeho rodokmen s příslušnými informacemi.

► PP může být vydán na žádost nebo vám ho chovatel vystaví na místě / pošle v elektronické podobě / vydá, jen pokud si o něj řeknete
> NE.
Je to lež. Jak jsem nastínila ve článku, každý pes z registrované chovné stanice pod FCI a u nás ČMKU, po dvou uchovněných psech s průkazem původu, stejného plemene, dostane automaticky svůj vlastní průkaz původu. Dává to smysl, jelikož známe předky rodičů i prarodičů štěňátka, které si kupujeme. O průkaz původu si tedy nelze zažádat dodatečně, pokud máte pejska z registrované chovné stanice, jejichž seznam najdete přímo na stránkách FCI - zde.

► PP nebyl vydán, protože bylo štěně poslední / nejmenší / (jiná varianta) z vrhu.
> LEŽ.
Opět, stejná odpověď jako u předchozího výroku. Je to jen výmluva rádoby chovatelů, kteří se snaží přesvědčit kupce, který je málo informovaný o této problematice.

► PP jsem k pejskovi dostal/a, ale nemůžu najít chovnou stanici na internetu
Jak jsem zmínila výše, pokud se název chovné stanice nenachází po vyhledání přímo na stránkách FCI, znovu přikládám odkaz - zde, pravděpodobně jste byli podvedeni, PP je neplatný a žádná taková právoplatná chovná stanice neexistuje.

► PP mi je k ničemu, nebudu chodit na výstavy, psa mám jen na mazlení a jako společníka.
Zde je znovu důležité zmínit, že kromě toho, že koupí psa bez PP podpoříte množitele v jejich špinavém byznysu, šedé ekonomice a v kažení plemene, tak nemáte záruku, že pes je a bude zdravý, že nebude jevit známky agresivity nebo se u něj neprojeví jiná psychická porucha (například kvůli odebrání od matky příliš brzy atd.) Průkaz původu nám zajišťuje to, že si pořídíme přesně takové plemeno, jaké chceme. Pokud nám na plemeni vyloženě nezáleží, není lepší varianta, než adoptovat psa z útulku či dočasné péče, kde se kolikrát nacházejí i štěňátka a psi různého stáří, velikosti, povah i zbarvení.

► Dříve žádné PP nebyly, psi se mezi sebou křížili jak chtěli, sousedka udala všech pět štěňat od její Betynky, která jí zabřezla při útěku a sousedovic voříšek Max se dožil krásných 18 let.
To je sice hezké, že se pejsek dožil takového úctyhodného věku, i to, že sousedka nemá „na krku“ dalších pět psů , ale zde jde opět o to, že každé plemeno má jiné využití, jiný standard, který neustále omílám dokola, a koupí voříška nebo připuštění svojí milované směsice všeho možného, Betynky, protože po ní chcete štěňátko, akorát 1) sníží šanci dalším útulkovým pejskům najít domov, 2) ostatní štěňata mohou skončit v útulku, protože nemáte jistotu, kam se pes po vaší Betynce v průběhu jeho života dostane, 3) kazí práci poctivým chovatelům, kteří se snaží plemeno udržet tak, jak bylo vyšlechtěno.

► Koupí štěněte bez PP od množitele ho zachráním.
> NE TAK DOCELA.
Zachráníte sice jedno štěňátko tím, že se dostane do vaší skvělé péče, ale podpoříte tím finančně množitele, kterému tento byznys vynáší, a tak bude mít další důvod pro reprodukci dalších a dalších psů. Pokud chcete doopravdy zachránit psa z množírny, adoptujte „vysloužilou“ fenu, která neměla hezký osud, protože se na ní dříve množilo.

► Psi bez PP jsou levnější. 
> OPĚT - NE TAK DOCELA.
Pokud pominu fakt, že za směsku, která má podobu nějakého plemene, dáte u množitele řádově několik tisíc (a v útulku zaplatíte pouze adopční poplatek, který kolikrát činí jen pár stovek a jde na chod útulku či pokrytí veterinární péče za pejska), se vám z devadesáti procent částka navýší za účty za veterinu. U psa se pravděpodobně projeví dříve nebo později nějaký nešvar, ať už viditelný či skrytý, a sami dobře víme, jaké pálky se u nás za veterinární péči dávají. Takže sice ušetříte na koupi psa, ale vrátí se vám to ve formě plateb za to, aby byl pejsek alespoň v rámci možností či nejlépe úplně uzdravený / zdravý.


Tak. Tolik k vyčerpávajícímu článku o průkazech původu a k těm nejčastějším výmluvám nebo mýtům a mýlkám, ke kterým dochází a jejich vysvětlení, případně vyvrácení. Pokud vás stále ještě něco zajímá nebo vám cokoliv není jasné, určitě se nebojte mě kontaktovat (kontakty na mě najdete úplně nahoře na záhlavím vpravo) a nebo mi napište komentář. Nezapomeňte článek sdílet mezi své přátele, případně se inspirovat a vymluvit vaší kamarádce, kamarádovi, rodinnému příslušníkovi či známému koupi psa bez papírů :). 

Nakonec bych chtěla jen dodat, že nemám absolutně nic proti psům bez průkazů původu, sama doma mám dvě směsice všeho možného, proti komu ale výhrady mám, jsou právě zmínění množitelé psů. Všechny pejsky miluju stejně! Díky za pochopení a přečtení článku. :)


Líbí se vám tenhle článek? Uložte si ho na později na nástěnku na Pinterest (:


Adél ♥

4 komentáře:

  1. Super užitečný článek. :) Uložím si odkaz a budu ho posílat každému, kdo jen trochu zaprotestuje proti psům s PP.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Kájo, udělá mi to radost :) snad to k něčemu bude :))

      Vymazat
  2. Ono to je tak trochu i o tom, že si leckdo pořídí papírového psa, ale pak už se k němu jako k papírovému nechová. A obráceně. Viděl jsem i klasické "psy sedmi vesnic", kteří vypadali podstatně lépe než papírová plemena. A proč? Jde jen o krmivo pro psy, dostatek pohybu a celkově o tu péči, kterou mu věnujete. Ale to podle mě neříkám nic světoborného.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den,
    právě jsem si vybrala štěně od rodiny ,která je pěstuje doma.
    Matka po rodičích s PP a otec s PP.
    Chtěla bych se zeptat ,zda je tohle dobré rozhodnuti nebo jít raději do štěňátek přímo s PP.
    Podotýkám, že pejska máme pouze jako společníka a na mazlíčka.
    Žádné další množení ,jenom mazlíček.
    Moc děkuji za odpověď Jana

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář!